Recenze knihy: Irregulars (m/m fantasy)

Sbírka povídek z žánru městské fantasy, ve které nechybí Ginn Hale? To se nedalo odmítnout!

Irregulars sestávají ze čtyřech příběhů (celá kniha má ale skoro 500 stran, takže nejde o nějaké krátké povídky), které všechny sdílí jeden svět a jedna pravidla. Točí se kolem NIAD, tedy NATO Irregular Affairs Division, což je odnož NATO starající se o obyvatele jiných sfér, kteří pobývají v našem světě.

Celkově je ten koncept celkem klasický: běžní lidé nemají ani potuchy o tom, že se mezi nimi pohybují goblini, kelpie, víly nebo upíři, ti všichni jsou vázaní zákony a imigračními vízy, skrývají svou skutečnou podstatu a na veřejnosti o ní ani nesmí mluvit. Jenže jako jakékoliv jiné menšiny, i ty fantastické si s sebou přináší své problémy, tradice, nebo politiku. Právě NIAD tedy dohlíží na to, aby si goblini upravili jídelníček aby neobsahoval lidské maso, nebo udržuje dohodu se světem Aztaw, kterému výměnou za kouzla posílá lidské vrahy odsouzené americkou justicí na smrt, coby lidské obětiny.

Obecně právě tu ideu „skrytého světa“ v urban fantasy nemám moc rád, ale tady mi přijde pečlivě promyšlená, dává smysl, a je to součástí příběhů, ne laciná propustka pro autory. Stejně tak existují celé zástupy gay fantasy literatury, která je de facto jen hezky zabalené literární porno. Irregulars naštěstí nejsou ten případ resp. příběh tady není jen ubohá kulisa pro lacinou erotiku. Teď už ale k jednotlivým příběhům.

Nicole Kimberling: Cherries Worth Getting

Hned první příběh je od autorky, která mě překvapila a musím říct, že příjemně. Kimberling nás seznámí s Keithem Currym, lidským agentem NIAD, který vyšetřuje zvláště brutální vraždu. Vraždu, která ukazuje na místní komunitu goblinů.

Velmi záhy narazí na kulturní bariéru a od svého zaměstnavatele si vyžádá adekvátní posilu. Ta se dostaví podobě agenta Gunthera Heartmana. Za skvělou vizáží se ale skrývá gobliní původ. Keith má spoustu dobrých důvodů být proti goblinům zaujatý, ale Gunther mu znovu a znovu dokazuje, že by neměl házet všechny do jednoho pytle. Jak se ale případ vraždy zamotává, je Keith stále nerozhodnější.

Cherries Worth Getting je dobrý příběh zejména díky vývoji hlavních postav, které jsou postaveny před nejedno těžké rozhodnutí. Nejde tady jen o nebezpečí zvenčí, ale i o vyrovnání se s minulostí a předsudky.

Josh Lanyon: Green Glass Beads

Lanyon znám, nedávno jsem tu psal recenzi na první díl její série Adrien English Mysteries, který mě nijak zvlášť nenadchl. Nutno říct, že Green Glass Beads se mi líbily o dost víc, ale přesto bych je v rámci celé sbírky zařadil na poslední místo.

Navzdory názvu se v příběhu neřeší erotická hračka ale opravdu jen korálky. Samozřejmě ne obyčejné, ale kouzelné vílí korálky, které prý mají moc jejich nositeli zajistit lásku. Vílák Archer Green po korálcích, které patří jeho rodině od nepaměti a ztratily se po tragické smrti jeho matky, pátrá už roky. Když už se ale zdá, že je jim na stopě, přeruší schůzku zátah od NIAD.

Archer unikne jen o vlásek a hned další den je předveden na místní velitelství. Zde blíže potkává velitele Rakea, který je na svém postu teprve krátce. Na Rakeovi je něco zvláštního, ale dokud Archer jeho tajemství neprohlédne, nikdy by ho nenapadlo, že jde o bytost z jeho doslova nejdivočejších snů.

Příběh se četl dobře, má spád a postavy jsou sympatické, ale chyběl mi tady větší vývoj hrdinů, který je patrný v ostatních povídkách.

Astrid Amara: No Life But This

Amara je další autorkou sbírky, která mě překvapila. A rozhodně se na její tvorbu mám v plánu podívat blíž, protože No Life But This je, dle mého, nejlepší příběh z těch čtyřech.

Snad aby se vyvážila fantasy složka, v tomto příběhu budeme sledovat dva lidi. Devena Shawa, který se před rokem vrátil z třináctiletého nedobrovolného pobytu v říši Aztaw, což je v podstatě Aztécké podsvětí. Deven žil třináct let v téměř naprosté tmě, která poznamenala jeho oči, a každý den bojoval o svůj život, zatímco pravidla krutého pekla se mu zaryla hluboko pod kůži. Po roce života v našem světě už začíná sám pochybovat, jestli se mu vůbec někdy povede se začlenit zpátky do běžné společnosti.

O Aztawu toho ale lidé moc nevědí, a když v Mexiku dojde k vraždě agenta NIAD a jeho sestry, která dle všeho právě s Aztawem souvisí, je Deven povolán coby expert. Spolu s partnerem zavražděného agenta, odtažitým a chladným Silasem Augustem, musí rozplést případ plný krve a magie dřív, než se probudí dávno mrtvé přízraky noční říše.

Zejména u Devena se mi opravdu strašně líbilo, jakým způsobem Amara popsala jeho problémy po návratu do našeho světa a do jaké míry domyslela Devenovy nedostatky a specifika dané zkrátka i tím, že mezi lidmi strávil jen prvních deset let života. Vývoj postav, který tu je, je skvělý a přál bych si, abych někdy zvládl psát podobně.

Kdyby si bývala dala ještě více záležet na finálním souboji, bylo by to ještě o něco lepší, ale už takhle se mi to líbilo opravdu hodně.

Ginn Hale: Things Unseen and Deadly

Upřímně jsem si myslel, že Hale vezme to pomyslné „zlato“, ale to si zkrátka zaslouží Amara. Hale mám rád, přečetl jsem od ní několik příběhů a její Swift and the Black Dog z jiné fantasy sbírky je pro mě dost velkým vzorem. Tady mi ale přijde, že nebyla úplně ve formě.

Things Unseen and Deadly začíná výborně popsaným nočním zátahem na starožitnictví. Je to přesně ten správný mix městské fantasy a noirové detektivky, který mám právě u Hale strašně rád. Při zátahu asistuje čahoun v otrhaném trenčkotu – nemrtvý Henry Falk s příhodnou přezdívou Polomrtvý Henry.

Záhy se seznamujeme s Jasonem Shamirem a zhruba v té chvíli příběh vypadává ze svého deštivého noirového tempa. Henry je zatížen ponurou minulostí, Jason není obyčejný člověk, i když si to celý život myslel, a všechno se záhy pořádně komplikuje. Příběh je rozhodně fajn, i když ve svém vyústění na můj osobní vkus možná až moc pohádkový, ale asi je to i tím, že jsem od Hale čekal něco drsnějšího a temnějšího.

Kolem a kolem

Irregulars jsou mnohem kvalitnější sbírkou, než jsem čekal, ani jeden příběh není vysloveně špatný a snad ani průměrný. Upřímně jsem docela překvapený, protože vyjma Lanyon se všechny autorky podílely i na sbírce Charmed & Dangerous, která nebyla vysloveně zklamáním, ale vyjma už zmíněného Swift and the Black Dog mi z ní nic vysloveně neutkvělo v paměti.

Co v Irregulars trochu postrádám jsou nějaké výraznější zvraty, v podstatě všechny příběhy jsou poměrně přímočaré a nepřekvapí svým rozuzlením. Co se mi naopak líbilo hodně je míra, do jaké jsou příběhy provázané. Postavy i třeba zmíněné artefakty nebo jiné případy se prolínají skrz povídky a celý svět tak působí celistvě a organicky. V jedné povídce se řeší magie kalendářů, v druhé je jen tak mimochodem zmíněno, že by člověk vážně nikdy neměl používat mexický kalendář k cestování atd. je to osvěžující a tak nějak… milé.

Pokud vás tedy gay fantasy zajímá, věřím, že tady vedle nešlápnete.

Sdílej s přáteli:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.