… a jak to bylo dál?

co vás ode mě čeká a (snad) nemine

Dopsat knížku je vždycky divný pocit. Tedy, snad to můžu říct, když jsem dopsal dvě novely. Jenže když jsem před rokem dopsal Ohněm a krví, měl jsem ještě rozepsanou Na kočku a myš, takže jsem se mohl soustředit na ni. Ale po dopsání Na kočku a myš? Jen spousta konceptů a všechno v mlze…

Takže jsem si řekl, že v tom udělám trochu pořádek, a hlavně o tom napíšu nějaký krátký článek, abyste aspoň rámcově tušili, na co se těšit, nebo možná netěšit.

Odběr novinek mailem!

Po několika měsících jsem se donutil zprovoznit mailing, takže se teď v pravém sloupci pod vyhledáváním můžete přihlásit k odběru novinek. Aktuálně je nastavený na 1 uvítací mail a posléze 1 mail měsíčně (první pondělí v měsíci, protože každý potřebuje zlepšit pondělí), což je, doufám, snesitelná kadence.

Taky tedy doufám, že to skutečně bude fungovat, i když jsem to v rámci možností testoval.

Teď ale k těm psaným věcem:

Fantasy

Velice pravděpodobně první bude kratší samostatná povídka Tiché noci, odehrávající se ve stejném světě jako Ohněm a krví (a Žít Brno a Cesta do pekla). Z Prahy se ale přesuneme jinam. Do Spojených států. Tady máte zatím cover na Wattpad, ať to není jen suchý text.

„Jak chcete, aby vás lidé přijali, agente, když se nedokážete přijmout ani vy sám?“

Kyberpunk

Letitý koncept jsem v posledních týdnech dost rozšířil a trochu si pohrávám s myšlenkou, že bych mohl začít v dohledné době vydávat.

Neonová nokturna se odehrávají ve světě Damiena Clevelanda a Eirana Alphege, tedy dvojice z mojí snad nejstarší vydané originální povídky z roku 2011. Tu jsem pár let zpátky zcela přepsal, a pokusím se ji dodat v nejbližších dnech i sem.

Aby řeč nestála, tady je cover k připravované novele:

„Sníš někdy o elektrických ovečkách?“
„Sny vznikají, když lidský mozek zpracovává události uplynulého dne. Já je zpracovávám neustále, nemám proč mít sny.“
„To je mi líto.“

Pokračování?

Píšu velmi volné pokračování Ohněm a krví. K Viktorovi a Fjodorovi se vrátíme, ale kromě konstatování „za dlouho“, si zatím netroufnu říct cokoliv jiného. Je ale dost možné, ne-li pravděpodobné, že mezitím napíšu nějakou krátkou povídku po vzoru Žít Brno nebo Cesta do pekla.

Pokračování Na kočku a myš v plánu nemám. Myslím, že příběh Warrena a Raye skončil přesně tak, jak skončit měl, a pokračování už by byla jen nastavovaná kaše.

???

Kdo ví, co bude? Věci, které jsem výše popsal mají většinou už dost konkrétní obrysy, ale to neznamená, že mě nepolíbí múza, a já nezačnu psát něco úplně jiného, čemu se budu věnovat s maximálním nasazením.

Takže díky za pozornost, a zůstaňte naladěni, protože jsem rozhodně neskončil 😉

Sdílej s přáteli:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.